Jaké prvky stojí především za kompletní automatizací vytápění v domácnostech?

Automatické vytápění se dnes už stalo naprostou samozřejmostí pro všechny moderní domácnosti. Jak v bytech, tak i v novostavbách se tak dnes používá namísto starších metod vytápění moderní a velice kvalitní plynulé vytápění celou řadou technologií.

Přitom se vždy konečný výsledek získává jenom díky tomu, že na cestě vody postupně pracuje větší množství různých prvků plnících svojí funkci. A právě dnes se podíváme podrobněji na to, které prvky to standardně jsou ve většin systémů.

Regulace podle vnějších podmínek

Mezi nejdůležitější prvky patří regulace, někdy zvaná jako ekvitermní, která se stará o regulování vnitřního prostředí podle vnějších podmínek. Tato regulace je velice důležitá hlavně proto, že funguje jako prevence přestydnutí nemovitosti, nebo naopak eliminuje tepelné ztráty způsobené přetopením. Standardně je v její blízkostí třícestný směšovací ventil, jehož funkcí je především případné doplnění vyrovnávací teploty tak, aby bylo neustále možné ji ovlivňovat už u samotného zdroje. Pochopitelně tato regulace se manuálně nastavit na konkrétní rozmezí teplot.

Co není automatické, jde automatizovat

Již zmíněné ventily jsou jednou z věcí, které nemusí být zrovna vždy možné automatizovat bez potíží. Přesně z toho důvodu se tak vyrábí prvky, které slouží k možnosti instalace vlastností automatického systému i statickým prvkům. Zlatým příkladem jsou servopohony ARM ProClick. Ty fungují tak, že se aplikují na ovládací prvky směšovacích ventilů a na dálku mohou aktivně ovlivňovat právě jinak statické starší směšovací ventily. Moderní ventily už ale mohou disponovat samostatnými prvky, které si také představíme.

Ventily s vlastní automatizací

I ventily jako takové mohou mít vlastní prvky, které umožňují automatizaci v plném rozsahu. Typickým příkladem jsou termostatické ventily ATM, které mají automatizační prvek v podobě termostatu. Ten je nastavený tak, že automaticky hlídá výstupní teplotu ze směšovacích ventilů. Díky tomu tak může být i konečným prvkem a limitovat kupříkladu možnou výstupní teplotu u sprch, aby nedošlo k opaření.